Cestou z minulosti

Už jste se někdy vydali na cestu minulostí?

Na cestu, na které jste ještě před sekundou byli, ale teď jste z ní sešli? Kroky vás vedou dál, ale mysl stále nemá pevný tvar?

Minulost je pro někoho to obtisk neúspěchu, selhání, chyb, na které byste nejradši zapomněl. Jenže „ minulost“ není jen tohle. Pro někoho je minulost odrazem úspěchu, který právě prožíváte, nádechem splněných cílů, vzpomínek, které vás zahřejí, když je potřeba. Ať je pro vás tenhle pojem cokoli, je to vaše cesta. Někdo na ni rád vzpomíná. Někdo by radši zapomenul- nejde to.

Čím je typická minulost? Zpětný pohled na svůj život? A co takhle vzpomínkami?

Zahrajeme si takovou hru. Co si představíte pod slovem minulost? Která vzpomínka vás napadla jako první? Je dobrá nebo špatná? Prožijte tu vzpomínku, aspoň na chviličku. Ať je jakákoliv, ať jsou pocity, jaké jsou. Nejspíš to bude to nejdůležitější, co jste zažili, co vás možná dokonce nějak změnilo. Je to tak?

Proč jsem to udělal? Lidé si uchovávají ve vzpomínkách všechno, co zažijí, ale pamatují si většinou jen to, co vás hodně poznamenalo. Nemusí to být negativní, může to být pozitivní, jen ten efekt je u obou odlišný. Hezká vzpomínka může sloužit jako motivace, pozitivní náboj nebo dokonce motor v opravdu těžkých situacích. Je na vás, jak ji využijete. U negativních vzpomínek je to horší, ty vás mohou omezovat, zmenšovat sebedisciplínu a vytrvalost. Dokonce vás dokáže velice rychle zarazit v dynamickém (energickém) stylu života. Nové nápady vám dokáže taky krásně znechutit, až to není k uvěření. Znechutí vám pouštění se do dalších aktivit, úkolů. A hlavně denní aktivity, které děláte stále znovu, např. v práci nebo ve škole.  A víte, co je nejlepší lék? Přečíst si to, co negativní vzpomínky udělaly v životě někoho jiného. O tom bude druhá část článku.

 Moře výzev

Já si pod pojmem minulost jako první představím moře, moře plné záhad, neznáma, nejistoty. Na druhou stranu moře příležitostí, výzev, nových setkání příběhů. Přesně tak jsem to viděl i před 4 lety, když jsem dokončil školu. Byl jsem plný nadšení a energie, měl jsem pocit, že bych mohl skály lámat. Rozhodl jsem se převzít zodpovědnost. Začal jsem podnikat. Vždy jsem věděl, že chci něco víc, než být jen zaměstnancem. Už když jsem vedl družinu ve skautu, měl jsem pocit, že již nemusím následovat lidi, protože oni se rozhodli následovat mne.

Našel jsem se v pojmu management, začal jsem číst knížky, chodit na přednášky, setkávat se s podnikateli a představovat jim svůj životní projekt. Přes ně jsem se dostal k dalším a dalším, jenže ten úžasný pocit, střídal ten známý pocit strachu, nejistoty a vůbec minimální kompetence a zkušeností, oproti všem, s kterými jsem se setkával a stále setkávám. Chtěl jsem se jim vyrovnat, cítil jsem se oproti nim maličký. Ano, jsou to jen lidé, ale já jsem v nich viděl oproti mně bohaté a úspěšné lidi. Doprovázel mě pocit pochybností o sobě a o tom, zda se v tom moři neutopím. I když jsem stále měl to nadšení, energii a vytrvalost, hledal jsem náhradní řešení a ne jen jedno. Nabral jsem si velké množství aktivit, chtěl jsem dělat management, marketing, webové stránky, reklamu, obchodníka a to vše nejlépe v jednom. A k tomu jsem byl číšník – provozní v restauraci. Obohacoval jsem se o informace, ze všech oboru, které jsem si vybral.

Na jednu stranu není špatné mít aspoň minimální přehled z více oblastí, které aspoň trochu souvisí s vaší oblastí podnikání. Jenže tím, že jsem měl jen základní přehled, počítám ty schopnosti do slabých stránek.

Jak píše John Maxwell: Úspěšní lidé se zaměřují na své silné stránky, nikoli na ty slabé.

I když mám své klienty, stále cítím, že to není úplně ono. Výsledky mám, ale nejsou velké. Pracuji od nevidím do nevidím, mám pocit, že se neposunuju. Peněz mám tolik, abych pokryl náklady, a nějaká rezerva nepřipadá v úvahu. Takové myšlenky mě doprovázeli denně. Mnohdy jsem měl chuť se vším seknout. Už v minulosti, jsem vždy něco rozjel, ať už koníček, zájem, pak jsem to vzdal, kvůli svému prostředí, své malé disciplíně a  penězům. Tytéž problémy se opakovaly znovu a znovu.

Měl jsem práci, kde jsem měl možnost mluvit do vedení. Měl jsem i pěkné bydlení, i když na můj příjem moc luxusní, ale nějak jsem to zvládal. Proč o tom píšu? Protože jsem v práci cítil, že tohle už dělat nechci, práce mě nebavila, tak jako kdysi, měl jsem možnost nabídek za úplně jiné peníze. Pořád jsem je odmítal s tím, že nechci, aby se ty pocity selhání opakovaly, vytvořil jsem si pocit morálního závazku, který mě v práci držel. Pořád jsem hledal výmluvy, že to ještě vydržím, rozjedu podnikání a pak skončím. Jenže díky tomu, že jsme poznal, jak je důležité dělat práci, která mě baví, jsem také zjistil, jak je důležité změnit práci, která vás už vůbec nebaví a hlavně omezuje na cestě za svým cílem, snem. A pak to přišlo: 1. června, nový měsíc, nové šance a nový cíl. Rozhodl jsem se s prací skončit, moc dobře jsem věděl, jak to bude těžké a že budu přemlouván, ale věděl jsem, že dál už nechci. S lehkostí v srdci, strachem v hlavě jsem dal výpověď, hned další den jsem si zjistil informace o práci, kterou jsem chtěl dělat. Práci, která souvisí s mým podnikáním. Za jiné peníze, jiné směny, více času na koníčky.

 Ano, teď si řeknete, proč jsi to neudělal hned? Mohl jsi mít mnohem lepší práci, více peněz a čas na koníčky a přesto jsi byl v práci, kde nebylo ani jedno? Ano. lehce se to řekne, ale udělat to zas tak snadné není. A víte proč? Ve staré práci byl super šéf, který mi vždy vyšel vstříc. Měl jsem možnost mluvit do vedení a s velkou pravděpodobnosti bych měl možnost restauraci převzít. Práce byla v pohodě a měl jsem čas na své pracovní věci. Ale cítil jsem, že tohle už nechci. Musel jsem se vzdát mnoha věcí, přestěhoval jsem se do Brna, které jsem nesnášel. Odešel jsem z restaurace, která by pak byla možná moje….

Moře překážek

Na cestě k úspěchu musíte překonat spoustu překážek, někdy se něčeho vzdát. Zvolit jinou možnost a cesta není vůbec snadná, jednoznačná a jednoduchá. jak se zdá. Ale víte co? Ten pocit, že se posunuji vpřed jako nikdy jindy i navzdory tomu, čeho jsem se musel vzdát a začít prakticky znovu od nuly, je naprosto nepřekonatelný.

 Začátek je vždy nejtěžší, ale se začátkem krom těžkých prvních kroků, přichází nové možnosti, příležitosti, nová šance, nový start a celá cesta před vámi a je jen na vás, jak naložíte s tou starou. Vezmete si poučení ze svých chyb? Díky tomu, může být nový start i jednoduší.

Je dobré vědět o své minulosti, ale nesmíte dovolit, aby vám stála v cestě.

 Kdo hledá cestu v minulosti, najde více důvodů, proč ne. Když se člověk příliš zaobírá budoucností, zapomene na přítomnost, ale právě přítomnost je klíčem k vašemu úspěchu.

 Je důležité vědět o tom, co se stalo, mít přehled o tom co bude, ale dělat to, o čem víte, že vás přes vaše chyby k cíly dovede.

Jaká je vaše: Cesta z minulosti?

• Můžete mě sledovat na FB.
• Můžete taky sledovat mou práci na FB stránce. 
• A pokud ani tohle nestačí, staňte se součástí stejně smýšlející komunity lidí, kde se rádi o Vás něco dozvíme. 🙂

Budu rád také za komentář zde, jak na Vás článek působí a zda s tím souhlasíte nebo nikoliv. Jsem rád i za typy na zlepšení. 🙂